Hledat
Euro
Zpět

Standard CC, aneb jak by měl Cane Corso vypadat

Cane Corso je v zemi původu stále ještě velmi často užíván jako pracovní pes. Plní funkci psa strážného, ale také pasteveckého. Je to vynikající pomocník chovatelů dobytka. Pes má za úkol držet stádo pohromadě. Oddělí -li se nějaký kus od stáda, CC ihned reaguje a zvířeti se zakousne do uší či do ocasu a donutí jej se vrátit.

Z tohoto důvodu si chovatelé vybírali pro svůj chov vždy pouze povahově vyrovnané jedince, kteří bezdůvodně nenapadají zvěř ani lidi. Požadovala se i maximální fixace na svou rodinu. CC který by se nechal v nepřítomnosti svého pána hladit od cizího člověka se stával pro svého majitele bezcenným psem a pochopitelně následovalo utracení. Proto mají i dnešní CC hluboko zakořeněnou nedůvěru k cizím osobám. Ovšem nezaměňujme nedůvěru za vyloženou plachost nebo nepřiměřenou agresivitu. Mladý pes se určitě bude projevovat jinak, než-li dospělý jedinec. Dospívají totiž poměrně dlouho a jejich psychika se utváří skutečně až do třetího roku života.

Stejně tak důležitá jako psychika byla i tělesná stavba psa. Těžko by se na tuto práci hodil pes, který je těžký a zavalitý. Zde byl zapotřebí pes středně velký, spíše atletický a na molossa extrémně živý a pohyblivý. Pes musí mít zájem o vše ve svém okolí. Musí z něho vyzařovat energie a to i v úmorných vedrech. Pro CC nesmí být problém vyskočit do výšky min. 2 m.

V dřívějších dobách byl ideální klešťový skus. Pouze taková zvířata převážně pokračovala dále v chovu. Dnes se však preferuje lehký předkus. Ovšem klešťový skus je i nadále považován za korektní. Zvíře
s klešťovým skusem by nemělo být penalizováno. Nůžkový skus je považován již za vadu, ovšem ne diskvalifikující. U CC se chrup vyvíjí poměrně dlouho a není výjimkou, že z nůžkového skusu se ještě po roce stane skus min. klešťový. Z tohoto důvodu bychom měli projevovat velikou toleranci u mladých psů.Takže konkrétně na výstavě ve třídě mladých nemusí nůžkový skus znamenat automatické snížení známky. Kdežto u dospělých jedinců by tomu tak být mělo. Co je naprosto nežádoucí je samozřejmě podkus, stejně tak jako velký předkus. Toto jsou diskvalifikující vady. Velkým předkusem rozumějme výrazně větší předkus než 0,6 cm.

Dalším důvodem k diskvalifikaci je divergující linie hlavy. Stále je však vidět velmi mnoho jedinců, kteří mají divergující linie a jsou výstavně velmi úspěšní, pyšní se i tituly nejvyššími jako CACIB, BOB.
Paralelní linie jsou považovány za vadu. Někdy se však může lehce linie hlavy opticky změnit na paralelní v případě, když je zvíře nejisté a stáhne uši vzad a jeho výraz se celkově poněkud změní. Proto bychom měli být při posuzování linií hlavy trpěliví a skutečně korektní. Stejné pravidlo jako u vývoje čelisti platí
i u vývoje hlavy a následně o konečném výsledku linií. Další vadou je biconvergentní linie hlavy. Hlava je u CC velmi důležitá a při konečné známce psa musí sehrát významnou roli. Hlava je také věčné téma diskusí mezi italskými chovateli. Oči psa by měli odpovídat barvě jeho srsti. U světlých jedinců je pochopitelné světlé oko. U tmavých zase tmavší. Světlejší oko u jinak perfektního jedince není důvodem ke snížení celkové známky. Co je důležitější je tvar oka a jeho posazení. Za ideální je považováno, svírá-li přímka vedená středem oka s přímkou vedenou po hřbetu nosu úhel u psa 10 stupňů u feny 15 stupňů. Oko by mělo být dobře uzavřené, příliš otevřené oko je nežádoucí. Pochopitelně zcela nežádoucí je nestejně zabarvené oko, či šilhavost. Z profilu by měla pomyslná přímka vedoucí od konce víčka kolmo, ukončit spodní část tlamy. Hřbet nosu by měl být rovný. Stop nosu by měl tvořit se hřbetem téměř pravý úhel. Přijatelný je sklon úhlu max. 105 stupňů. Z profilu by měla tlama se hřbetem nosu dát také pravý úhel. Tlama psa je z boku rovnoběžná a měla by být téměř stejně široká jako vysoká a dlouhá! Pysk je středně dlouhý a při pohledu z profilu má tvořit dolní okraj tlamy. Velmi důležitou součástí jsou široké otevřené nozdry. Je vadou, pokud nozdry při pohledu z profilu vystupují přes okraj přímky, která by měla tvořit pravý úhel. Maximální sklon úhlu je povolen do 80 stupňů směrem dolu a do 95 stupňů směrem nahoru. Příliš dlouhá tlama není žádoucí, ale u jinak perfektního jedince můžeme být tolerantní. Hlava by měla být posazena na silném a ne příliš krátkém krku. Ten by měl být i dostatečně osvalen. Krk je žádoucí suchý bez laloků. Kohoutek má CC velmi výrazný.

O tom, že hřbet i bedra mají být pevná a dostatečně osvalená není třeba psát. Ovšem i v tomto případě je u mladých jedinců patrné, že do dokonalosti jim ještě nějaký ten měsíc schází. Hrudník je u těchto psů velmi dobře vyvinutý. Bývá dostatečně široký i hluboký a předhrudí je výrazné. I mladí psi by se měli pyšnit hlubokým hrudníkem, který ještě však zdaleka není tak osvalený jako u psů dospělých. Lokty předních končetin by neměli být uvolněné. CC by také neměl příliš trpět na otlaky. Extrémní otlaky svědčí o špatné péči majitele a psa hyzdí.

Velmi důležité jsou kočičí tlapky. CC by měl skutečně vzdáleně připomínat kočkovitou šelmu a to jak ve výrazu obličeje, tak i v pohybu. Což mu umožňují pružné, kočičí tlapky. Při celkovém hodnocení psa jsou možná důležitější, než-li bychom mysleli. U zadních končetin je potřeba dobrý úhel. Ten opět umožňuje psovi dokonalý pohyb. I zde je opět rada v podobě přímek. Přímka kterou povedeme po okraji zadní části stehna by měla kolmo dopadnout k zemi tak, aby zadní tlapka v těchto místech měla drápky.
Pohyb je u těchto psů velice důležitý. Měl by být energický, prostorný, s možností rychle měnit směr. Měl by být velmi pružný a elegantní. Při pohledu na CC v pohybu se vám musí tajit dech. Z pohybu vyčtete vytrvalost, ale také radost psa. Pohyb by měl velmi ovlivnit celkový posudek psa. Velmi vážná vada je mimochod v klusu. Ten skutečně není pro CC typický. Ale občas, zvláště u těžších psů, se s ním setkáváme.

A tím naváži na poslední informaci a ta se týká výšky a váhy CC. Standard připouští výšku mezi
min. 62 cm a max. 70 cm u psa a min. 58 a max. 66 u fen. U nás je problém s výškou poměrně častý.
(Pro zajímavost uvedu, že loňská vítězka ze třídy otevřené na SV v Miláně - Heidy měří 60 cm.) Ideální je, když se výška pohybuje někde uprostřed. Rozhodně se nepreferuje výška na max. horní hranici. Výška by také neměla rozhodovat o pořadí psů, je-li u všech korektní. Spíše se prosazují jedinci, kteří jsou lehčí
a také ne příliš vysocí. Váha by měla být u fen do 45 kg a u psů do 50 kg. To jsou maximální přípustné váhy. Je až s podivem kolik jedinců u nás je váhově hodně přes tuto horní hranici. O co horší však je,
že jsou obdařeny známkou výborná a i tituly CACIB, BOB. Situace, že za psem, který měří 68 cm a váží rovných 50 kg přijede na krytí fena, která je o několik cm ještě vyšší než pes a o pár kg těžší, není zdaleka výjmečná. A samozřejmě se opět může pochlubit nejvyššími tituly. Několikrát jsem byla svědkem toho, jak byla na výstavě dána přednost psovi vážícímu i přes 60 kg a vyššímu než 68 cm s odůvodněním, že je to typický pes a ti ostatní jsou moc hubení a nedorostlí. Naopak jsem byla svědkem toho, jak byl pes
v Itálii z kruhu po přeměření vyloučen. Jestliže je dle standardu korektní pes, který měří např. 65 cm a váží 46 kg, proč je po té na výstavě za svou výšku a váhu penalizován? Jestliže má být CC pes atletický
s lehce vtaženým břichem,proč je často upřednostněn typ těžkého až zavalitého psa. Jednoho neapolského mastina zde již máme, tak proč se snažit o druhého. Ve všech knihách o CC ze země původu se dočtete, že CC by v žádném případě žádnou částí svého těla neměl připomínat neapolského mastina!

Je jen na nás, jakým směrem se bude CC v našich zemích ubírat. Zda se budeme řídit zemí původu,
či vlivem psů z okolních států, kteří nesou evidentní známky křížení.

Komentáře
Vložte svůj komentář Zavřít