Hledat
Česká koruna
Rozvoz po Brně nad 500Kč ZDARMA !
Kategorie
    Menu Zavřít
    Zpět

    Výcvik malých plemen - Vyhledání předmětů

    podle ZMMP: Vyhledání předmětů:

    Povel "hledej aport" a ukázání pravou rukou do směru k předmětu. Čas je 5 minut. Vyhledání předmětů se provádí v prostoru 20 x 30 kroků. V polovině vzdálenosti 20 kroků je vedena osa postupu na které se pohybuje psovod se psem. Na pokyn rozhodčího se zastaví, přidrží psa za obojek a odhodí předmět do vzdálenosti 10 kroků. Na pokyn rozhodčího (asi po 5 sekundách) vysílá psa pro předmět. Pes musí předmět v co nejkratší době najít a nejkratší cestou přinést k psovodovi. Při odevzdání předmětu nemusí pes sedět. Terén pro vyhledání musí být takový, aby předměty nebyly vidět z dálky (aby byl pes nucen předmět hledat). Velikosti předmětu je max. 100 cm2, jeden z předmětů musí být dřevo a neměly by se svou barvou výrazně odlišovat od terénu. Jako předmětu nelze použít hračky nebo součásti výstroje psa. Další předměty odhazuje vždy po 10 krocích a to střídavě na levou a pravou stranu.

    podle ZMP1: Vyhledání předmětů :

    Povel"HLEDEJ-APORT" a ukázání pravou rukou do prohledávaného prostoru. Časový limit je 5 minut. Čas se počítá od povelu psovoda k započetí cviku. Na místě určeném pro vyhledání předmětů na ploše 20x20 kroků rozhodí psovod dle pokynů rozhodčího tři vlastní předměty. Psovod nesmí vstoupit do vyhraženého prostoru. Prostor se vytyčí. Předměty jsou o velikosti SxSx2 cm, jeden je z textilu, filcu a druhý ze dřeva. Třetí předmět je svazek klíčů - min.3 klíče (nesmí u nich být klíčenka, přívěšek a pod.). Pokud to podmínky dovolí, tak se pro každého psa se vytyčí jiný prostor pro vyhledání - stejné podmínky pro všechny. Při rozmístění předmětů ve vytyčeném prostoru je pes psovoda v úkrytu. Psovod si může zvolit stranu čtverce - základnu, odkud bude vysílat psa. Na této základně se může pohybovat ale nesmí ji opustit. Prostor, kde se vyhledání provádí musí být přehledný a bez vysokého porostu. V průběhu cviku může psovod oslovovat psa jménem, chválit a dalšími povely "Vpřed", "Zpět" a ukazováním pravé ruky navádět psa ve vytyčeném prostoru. Před započetím cviku a po každém přinesení aportu~ může dát psovod načichat z igelit.pytlíku pach z kontrolních předmětů. Po nalezení předmětu musí se pes s předmětem rychle a nejkratší cestou vrátit ke psovodovi a zde odevzdat předmět - provedení jako při "Aportu".

    Jako ideální pro výcvik vyhledání se jeví stará ponožka. Musí být nasáklá pachem psovoda a neměly by v ní být díry. Do ponožky můžeme schovat pamlsky, aby se psovi lépe hledala, a pak jej přímo z předmětu odměnit. Takto vzniká u psa mnohem jasnější spojitost kořist/aport – potrava/odměna, než když je aport jenom kus hadru a odměnu tahá psovod z kapsy. Ponožku navíc můžeme velice jednoduše zatížit tím, že do ní vložíme kámen nebo klacík apod., což je nebytné, pokud ji chceme odhazovat na větší vzdálenost nebo ve větru. Textilní předměty psům nedělají problémy, dřevo také ne (pozor na velikost), zádrhel může nastat u svazku klíčů, tj. holého kovu. Pokud pes odmítá brát kov do tlamy, budeme potřebovat spoustu trpělivosti. Kov je totiž velmi nepříjemný materiál. Můžeme začít tím, že si vezmeme opravdu velký kroužek na klíče (aby se psovi dobře držel) a částečně jej obalíme látkou. Když už jej pes nosí, pověsíme na něj klíč, poté postupně přidáme druhý a třetí, víc není nutné. Pokud pes s tímto nemá problémy, zmenšujeme textilní obal kroužku, zejména ubíráme vrstvy textilu na holém kovu. Místo textilního obalu můžeme použít přívěšek, který postupně zmenšujeme. Při troše štěstí pes jednou vezme do tlamy holý kov, a pak máme vyhráno. Pokud to tvrdohlavě odmítá a zkoušky už jsou za dveřmi, můžeme se pokusit přesvědčit rozhodčího, že pes při vyhledání klíče jenom vyznačí. Zkušební řád tuto možnost neuvádí, ale lze ji s určitou bodovou ztrátou použít.

    Pokud pes nechce kov nosit, musíme se snažit využít všech možných možností. Jako například můj malý knírač: asi tři měsíce odmítal udělat víc než přiběhnout ke klíčům, počkat, až mu je „narvu“ do tlamy, a až pak mi je s výrazem nejhoršího zhnusení přinést. Ze země je sám nezvedl – a jak ho k tomu chcete na dálku donutit? A potom, čirou náhodou, mě doma v pokoji spadla na zem plechovka s nejmenovanou limonádou. Pes byl zrovna v hravé náladě, začal kolem ní poskakovat a vrčet na ni, a tak jsem mu s ní chvilku kutálela po zemi. Pak jsem řekla „přines aport!“ a k mému úžasu se plechovku pokusil uchopit! Po chvilce povzbuzování ji skutečně přinesl! Ještě téhož dne odpoledne mi pes pomáhal péct perníčky, když tu náhle mi jedna plechová vykrajovačka upadla na podlahu. Po chvilce váhání mi ji pes na povel podal. Hned jsem to zkusila s desetikorunovou mincí, což se také podařilo! Teď pes klíče přináší bez problémů, i když se při tom tváří, jako bych mu trhala zub. Samozřejmostí je vždycky velká pochvala a odměna.

    V praxi to u ZMMP vypadá tak, že psovod postupně odhazuje a posílá psa pro ti předměty (jedenkrát dřevo, dvakrát textil) na vzdálenost asi 10 kroků. Je to prakticky 3x za sebou obyčejný aport. U ZMP1 psovod na vytyčeném prostoru 20x20m rozhodí textil, dřevo a klíče, potom teprve si jde pro psa a nechá si je postupně donést.

    Na zkouškách je pro tento cvik předepsaný terén s nízkým porostem a u ZMP1 může psovod usměrňovat psa posunky a povely „vpřed – zpět“. Nicméně doporučuji, abyste si tento cvik vyzkoušeli i ve vysoké trávě (pozor, předmět by měl být zatížený, aby nezůstal viset někde na keři psovi půl metru nad hlavou, ale aby dopadl až/skoro na zem). Dokud pes aktivně hledá, nerušíme ho. Budete překvapení, jak dlouho se dokáže soustředit na práci. Pokud se hodně, ale opravdu hodně vzdálí od místa, kde předmět leží, zavoláme si ho blíž. Pokud ztrácí zájem, povzbudíme ho. Je velice důležité, abychom měli ještě alespoň jeden náhradní předmět přichystaný pro případ, že pes ten původní nemůže najít. Pokud naprosto přesně víme, kam předmět dopadl, můžeme psovi pomoct tím, že se k předmětu blížíme a ukazujeme na něj. Musíme ovšem jeho polohu znát opravdu přesně, tzn. musíme jej vidět. Jinak totiž psovi práci kazíme. Pes vyhledává předmět tak, že se snaží zachytit jeho pach, tj. pach psovoda. Na čisté trávě to není až takový problém, ale jakmile se příliš horlivý psovod v tomto prostoru projde, aby psovi pomohl, je to téměř nemožné, protože psovodův pach nevydává už jen předmět, ale i každý centimetr terénu, kde se psovod vyskytoval. Pokud si nejsme polohou předmětu jistí a pes už začíná ztrácet trpělivost, odhodíme náhradní předmět tak, aby to pes neviděl a navedeme jej k němu. U náhradního předmětu je účelem, aby jej pes nalezl co nejsnáze, takže v něm může být schovaný pamlsek, psovod na něj může plivnout a tak podobně. Psovod musí zejména ze začátku počítat s tím, že spotřeba předmětů může být značná!Při tréninku (a nejen při něm) musí cvik vždy končit tím, že pes předmět nalezne a bude náležitě pochválen a odměněn.

    Komentáře
    Vložte svůj komentář Zavřít