Hledat
Euro
Kategorie
    Menu Zavřít
    Zpět

    Výcvik malých plemen podle NZŘ

    • Rozlišování předmětů
    • Vyhledání ztraceného předmětu psovoda
    • Vyhledání předmětů psovoda

    Výcvik malých plemen vychází z praktické nemožnosti provozovat s nimi obranu.

    Vše je založeno na tom, že pes ochotně aportuje – aportuje cokoliv.

    Vyhledání ztraceného předmětu psovoda

    u ZMMP se provádí v čistém terénu
    u ZMMP na 30kroků, pes se vysílá okamžitě, limit 1 minuta
    povel „Hledej-ztratil„ a ukázáním pravou rukou do daného směru
    u ZMMP vlastní předmět o velikosti 100cm2

    u ZMP1 se provádí v terénu pošlapaném psovody se psy
    u ZMP 1na 50kroků, pes se vysílá okamžitě, limit 2 minuty
    (pes je při chůzi a pokládání předmětu na vodítku)
    povel „Hledej-ztratil„ a ukázáním pravou rukou do daného směru
    u ZMP 1 peněženka nebo klíče v klíčence o maximální velikosti 100cm2

    u ZMP2 se provádí v terénu pošlapaném psovody se psy
    u ZMP 2na 100kroků, pes se vysílá za 5minut, limit pro vyhledání 3 minuty
    (pes je při chůzi a pokládání předmětu na vodítku)
    povel „Hledej-ztratil„ a ukázáním pravou rukou do daného směru
    u ZMP 2 svazek klíčů v klíčence nebo s přívěskem

    Znova opakuji základní předpoklad: pes aportuje.

    Výcvik začínáme od nejjednoduššího a postupně přecházíme k náročnějším požadavkům.

    Postavíme se do základního postoje a nachystáme si do ruky předmět.Vyjdeme se psem upoutaným na vodítku u nohy a po 10ti krocích upustíme předmět tak, aby to pes viděl a ještě ho na daný předmět upozorníme. Doporučuji ze začátku využívat přehledných terénů (např. prázdné parkoviště, polní cesta či vyšlapaný chodníček). Ujdeme dalších 10 kroků a se psem stále u nohy se otočíme.

    Nyní následuje téměř nejdůležitější část celého procesu: provedeme (předem promyšlený) „rituál“. Např.: začneme se prohledávat, dívat po kapsách jako že jsme něco ztratili. Lépe ještě doplnit slovy: „ Něco jsem ztratil … Kde to mám?“ – takovým tichým vyzývavým tónem, čímž se snažíme psa „nažhavit“. Celý rituál by neměl přesáhnout cca 5s.

    A nyní s povelem: „Hledej-ztratil“ posíláme psa pro předmět. Můžeme přidat ještě pomocný povel „Aport“, který pak postupně odbouráváme. No a dále už jen chceme, aby pes předmět předpisovým způsobem doaportoval.

    Za předpokladu, že pes pochopil, co se po něm požaduje, můžeme nyní přikročit k náročnějšímu. Postupně prodlužujeme dráhu, na kterou musí pes sám pracovat. Vzdálenost při výcviku v konečné fázi by měla být delší, než je určeno řádem, jelikož pes se velice rychle naučí odměřovat si 30ti (50ti nebo 100) krokovou vzdálenost. Na zkouškách většinou velí rozhodčí stylem: “Vyjděte … předmět … zastavte se … proveďte.“ Nikdo přesně kroky nepočítá - a proto se nám může stát, že pes uběhne oněch naučených např. 50 kroků a předmět leží třeba o dalších 5 kroků dál. Psa to může rozhodit, bude zmateně pobíhat kolem a snažit se dohledat aport nosem nebo očima či v horším případě se zklamaný bude vracet zpět k nám. Pokud bude předmět ležet v dráze na vzdálenosti kratší než je pes naučený, pach předmětu „brnkne psa do nosu“, pes jej přesně lokalizuje, uchopí a doaportuje.

    Postupně samozřejmě přecházíme i na jiné méně přehledné terény a začneme předmět odhazovat tak, aby to pes neviděl. Pozor ale na to, aby odložený předmět ležel přesně v naší stopě. Bezpodmínečně ale pořád dodržujeme naučený rituál.

    Ještě se vrátím k povelu: „Hledej-ztratil“. Pro „vyhledání předmětů psovoda“ (tzn. jinou disciplínu malých plemen) je daný povel „Hledej-aport“. Jde o názor, ale myslím si, že při povelu „Hledej“ požadujeme po psovi, aby systematicky prohledával určitý úsek nepřehledného terénu v krátké vzdálenosti před námi (cca do 10-15m). A tak mi připadá divné, říct psovi „Hledej“ a přitom po něm chtít, aby pracoval ve vzdálenosti 30ti (50ti či 100) kroků. Proto u svého psa vynechávám první slovo „Hledej“ a jako povel používám jen „Ztratil“. Ale abych pravdu řekla, myslím si, že směrodatný pro něj je naučený rituál. Jakmile se otočím a začnu s prohledáváním, pes okamžitě zbystří a už se dívá směrem kupředu. A v tu chvíli vím, že prostě pro předmět poběží, i kdybych mu řekla třeba: „Rebarbora“ :-)

    Nedoporučuji ale trénovat dohledání z p zároveň v kombinací s nácvikem vysílačky. Pokud učíte psa vysílačku na aport či balónek, dokonale ho v začátcích zmatete. Může se vám stát, že pes začne dohledaný předmět zalehávat, protože ho učíte na zalehávání u bálonku. Teoreticky to pro vykonání cviku není až tak strašný problém: pes u předmětu zalehne no a vám nezbude nic jiného, než psa dalším povelem „Aport“ přivolat nebo se ztrátou 10 bodů říct, že pes předmět pouze označuje. Taky možnost ale … jsou to zbytečné body dolů, které vám u zkoušky mohou následně chybět.

    Komentáře
    Vložte svůj komentář Zavřít